Co to vlastně znamená?
Pod pojmem rozumné zemědělství si může každý samozřejmě představit ledacos.
My si pod tím představujeme svou práci, která neohrožuje životní prostředí, životy a zdraví lidí, zároveň je však ekonomicky neplýtvavá a šetrná k přírodě a celkově zvyšující biodiverzitu naší krajiny. Dalo by se také říci, že to je činnost, která není na úkor společensko-ekologického hlediska. Všechny vstupy, chemické, biologické i mechanické jsou realizovány na základě agrobiologických kontrol, čili podle aktuálního stavu porostu plodiny.
Co to ale znamená konkrétně? Jako příklad se dá uvést aplikace přípravků na ochranu rostlin, která je založena na přísném monitoringu škodlivých organismů. Je tedy prováděna jen tehdy, když jsou daný škůdce či choroba přítomni a není tedy uskutečňována paušálně. Aplikace je vždy prováděna jen za co nejoptimálnějších podmínek. Není například prováděna za silného větru či za vysokých teplot. Při vysokých teplotách nad 25 OC některé účinné látky nejen že neúčinkují vlivem jejich degradace, ale také svými emisemi přímo znečišťují ovzduší. Naopak za nižších teplot jejich účinnost také klesá a opět může docházet zcela zbytečně ke znečišťování životního prostředí. Přemýšlíme nad tím, co děláme. A spolupracujeme i s místními spolky včetně mysliveckého sdružení, protože jedině vzájemnou spoluprací lze v krajině, obci a životě dospět k různým avšak kladným výsledkům.
Jako další příklad lze uvést uplatňovaný široký osevní postup. V našem zrestrukturalizovaném osevním postupu je pěstováno celkem 13 druhů polních plodin. Tyto pěstované druhy rostlin jsou mezi sebou minimálně příbuzné a tím je zabezpečeno fytosanitární hledisko při pěstování, tedy také přenosy chorob a škůdců mezi jednotlivými poli. Na námi obhospodařovaných polích je běžné i využívání nejmodernějších poznatků a výzkumů z celého zemědělského spektra.
Samozřejmostí je protierozní přístup v širokém slova smyslu. Ty nejvíce ohrožené pozemky obhospodařujeme tzv. půdoochrannými technologiemi, se kterými souvisí především zpracování půdy zmíněné v textu níže. Některé ohrožené pozemky jsou dokonce zatravněny tak, aby nedocházelo k ohrožování majetku a zdraví okolních obyvatel.
V neposlední řadě se snažíme šetřit s půdní vláhou na základě vhodných pěstitelských technologií, včetně ve velké míře uplatňovaného bezorebného zpracování půdy – půda není obracena, ale je kypřena do stejné hloubky jako při orbě a veškeré půdní složky jsou tak lépe promíseny. Zároveň při tom nedochází k tak razantnímu prosychání ornice a díky tomu je půdní vláha zachována a je k dispozici pro nově zaseté rostliny. Zároveň nedochází k porušování půdní struktury. U půdy díky opětovnému utužení vrchní části nedochází k tam výraznému vypařování vody. Zároveň je u takto zpracovávaných pozemků výrazně sníženo riziko vodní i větrné eroze.
Organickou hmotu vracíme zpět do půdy v podobě zaorávané slámy plodin, pěstováním vhodných meziplodin a aplikací statkových hnojiv především v podobě hnoje. Podporujeme půdní edafon a vracíme znatelné množství živin zpět do půdy. Samozřejmě, že některé pozemky, ikdyž v malém množství, jsou v horším stavu a na tyto pole se přednostně zaměřujeme tak, aby byla půdní úrodnost takových půd rychle navýšena. Na našich polích žížalu najdete snadno.
Svým jednáním z hlediska hnojení minerálními hnojivy zabezpečujeme čisté vodní toky i spodní vody. V žádném případě paušálně nepřehnojujeme a veškerým aplikacím hnojiv předchází podrobný plán hnojení tak, aby naaplikovanou živinu rostlina co nejrychleji využila. Tyto aplikace jsou taktéž prováděny v co nejpřesnější okamžik, v čas skutečné potřeby živin rostlinami. Do blízkého budoucna plánujeme všechny tyto důležité operace provádět variabilně v rámci precizního zemědělství.
Šetrný přístup k hmyzu a včelám je jasná věc. Naprosto bez debat přistupujeme k těmto organismům s výraznou pokorou a poděkováním za opylování některých námi pěstovaných plodin. Pěstováním medonosných plodin je podpořena populace včel i ostatních opylovačů. Včely mají více problémů než je zemědělská činnost. To je potřeba si uvědomit a přistupovat ke krajině a hospodaření v ní komplexně. Jedná se přeci o kulturní krajinu, kterou musíme zachovat v co nejlepším stavu pro další generace českého národa.
Pokud jste dočetli až sem na konec tohoto poněkud vysvětlujícího textu a máte nějaké dotazy, stačí se obrátit přímo na mou osobu. Kontakt stejně jako spoustu jiných věcí je na této nové webové stránce naší společnosti.
Tento blog bude dále doplňován o zajímavosti z naší práce, která nás vážně baví!
Ing. Jan Bursík v. r.
Předseda představenstva Statku Domašín a.s.